Cejn velký

Standard

Co jsem se o cejnovi dověděl

Cejn je pro mě jednoznačně nejběžnější ryba, kterou lovívám. Vzhledem k tomu, kde se nejčastěji vyskytuju (Hradec Králové, Pardubice) a že zpravidla používám feederové pruty, cejn velký, společně s cejnkem malým a ploticí mi na háčku přistanou suveréně nejčastěji. Možná i díky těmto rybám, se mi zalíbil způsob lovu feederem. Cejni jsou při chuti vlastně pořád a tak tedy na feeder špičkách se pořád něco děje. To je pro mě osobně největší kouzlo této techniky a vlastně i těchto ryb.

Dodnes mi dělá poblém rozpoznat cejna velkého od cejnka malého. V mnoha případech se to podaří, jindy ne 🙂

Kde cejny hledat

Cejni velcí se vyskytují v proudných vodách i ve stojatých. Čisté, průzračné pískovny i zapáchající bahnitá slepá ramena, přehradní nádrže, malé rybníky, řeka s táhlým pomalým proudem i v čeřící se vodě pod jezy. Všude tam se dají najít.

Nástraha, co zachutnala

Zpravidla stačí několik masných červíků na háček. Ani moc nerozhoduje velikost háčku nebo barva červů. V porovnání s kolegy rybáři, kteří vyzdvihují naloženou kukuřici jako nástrahu číslo jedna, u mě na cejny bodují nejvíc červi. Pěkné cejny jsem ale ulovil například i na žížalu, štípanej rohlík, mikro-boilie nebo halibut peletu.

Cejni mají i své vnadící směsi, které se dají koupit v rybářských prodejnách. Závodně jsem cejny nelovil a tak nemohu porovnat tyto specifické versus například kaprové, ale za sebe říkám, že přemluvit cejny k záběřu takřka v jakékoli roční době (ve které jsem zatím chytal) nebyl problém s žádnou krmnou směsí. Základem je jemná konzistence, přidat kapku červů i do směsi, všechno napchat do krmítka a cejní úlovek je takřka jistej.

Charakteristické znaky

  • Placaté vysoké tělo
  • Všechny ploutve má tmavé – tmavé šedivé či černé (narozdíl od cejnka malého)
  • Oslizlé tělo (na síťce podběráku či na vlasci často zůstává vrstva slizu z cejního těla)
  • V době tření (duben, květen) má v přední části těla tzv. třecí vyrážku (drobné pupínky)

Jak a kdy jsem cejna ulovil

Technika

  • Feeder
    Jakýkoli prut, jakýkoli typ montáže s jakoukoli sílou návazce a velikostí háčku
  • Plavaná
    Drobný 5g splávek, malý háček velikosti 16 – na slepém rameni mezi vodními rostlinami
  • Položená
    Klasická montáž s koncovou zátěží, krmítkem a „policajtem mezi očkama“, háček č. 8, nástraha rohlíkové boilie

Období

Po celý rok, kdekoliv jsem se vyskytl (kromě soukromých kaprodromů 🙂

Velikonoční dvojboj

Standard

Už třetím rokem máme s tátou takovou hezkou tradici jít o velikonočním pondělí na ryby. Ráno doma rychle pomlázka a pak hned k vodě 🙂 Tentokrát jsme to ale museli posunout už na volnej Velkej pátek. Nějak to jinak nevyšlo a na pondělí už byl jinej program. Je to takovej hezkej zvyk, kdy na Rozkoši vlastně otvíráme sezonu. Tentokrát se to s tím pátkem semlelo tak na rychlo, že táta ani nestihnul převinout na svejch prutech silony, který si nadělil k Ježíšku.

Počasí nebylo v pátek nijak extra jarní. Zima, sem tam poprchávalo. Sraz ráno u vody, kde už sedělo překvapivě hodně chlapů. Nojo jaro už je tu a rybáři se nemůžou dočkat. Soused vedle na břehu čile povídal historky o tom, jak minulej tejden tady na tom místě tahala nějaká polská výprava jednoho kapra za druhým. Nahodil jsem svoje feederové náčiní. Použil jsem i heavy T-Rex 3,90 a medium GF 3,60. Chtěl jsem vyzkoušet trik s dalekým nahazováním, co předváděl Martin Maťák na jednom ze svých videí a musím tedy říct, že to fakt funguje. Nezoušel jsem ještě to krmítko s dolní zátěží, to se mi nepodařilo sehnat, ale řek bych, že s ním by to lítalo ještě dál. Ten fígl je ale fajn a na Rozkoši rozhodně použitelnej.

No oproti historkám upovídaného souseda musím páteční dopoledne u Rozkoše hodnotit poněkud jinak. Nám ani jemu totiž nebralo vůbec nic! Tatík ten byl na svým kaprařským náčiní úplně bez záběru, já vytáhl jednoho většího cejna a s jednou rybou se mi utrh slaboučkej fluorcarbonovej návazec. Nic moc extra výsledek, více méně náhoda. Balili jsme nějak před polednem a sezonu se nám na Rozkoši tedy moc důstojně otevřít nepodařilo. Tak zas příště to bude lepší 😉

V pondělí jsem se nakonec přeci jen rozhod tradici dodržet a vyrazit dopoledne na chvilku k vodě. Jen sám tady někde v okolí HK. Na oběd jsme měli už domluvenej program a tak jsem vzal jen lehkej picker, trošku šrotu a červy a vyrazil na Labskej náhon do Březhradu. Cíl výpravy jasnej: Otestovat novej revír. Měl jsem jen cca 3 hodinky času takže jsem nechtěl podnikat nějaké extra dlouhé výpravy do neznáma a tak jsem si sedl kousek stranou hlavní cesty a vsadil na červy.

Slaboučkej silon, slaboučkej návazec, lehké krmítko, slanej vlastní mix a červíci. Čekal jsem nějaký malý plotičky, cejny, možná nějakýho mini-kapříka, prostě takové jarní pochytáníčko na malý vodě. Počasí zrána nádherný. Oproti pátku se sluníčko hezky začalo opírat do zad. Jaro je tu. Ovšem po hodině bez záběru a bez jakékoli aktivity na špičce prutu jsem trošku znejistěl. Přesunul jsem se přibližně o 200 metrů blíž směrem k silnici. Změna místa – ryba jistá, prej, no tak uvidíme. Chvilku nic a pak bum – duhák. No tak to bylo překvapení. Docela pěknej, měl kolem 30 cm. Další cca třičtvrtě hodinku nic a tak jsem se zase přesunul. Sedl jsem si přímo pod silnici. Na dohled byli vidět další chlapi. Tohle místo je asi hodně oblíbený. No během chvilky mi cinknul ještě jeden duháček, trošku menší než ten první. No ale potom zase půlhoďka klid. Už jsem neměl čas na další přesun a musel jsem to pobalit. Pstruží velikonoční dopoledne bylo pro mě překvapení. Žádný ťukání od malejch rybek do pickeru, žádný plotičky ani cejni, který jsem tu čekal.

Ještě to tady někdy vyzkouším, je to zase jinej druh revíru než veliká Rozkoš, velký Labe nebo Orlice. V každým případě velikonoce letos důstojně otevřely jaro. Počasí nádherný a ryby už se mají čile k světu. Sezóna je tu. Hurá 🙂