Co jsem se o karasovi dověděl

Karásky mám spojené se svými dětskými rybářskými začátky. Chodili jsme je s tátou a se sousedem chytat na malý písník „Na bagru“, hlavně jako nástražní rybky na candáta. Vždycky jsem bral karase jako běžnou, skoro až plevelnou rybu, která je prostě všude.

Tohle přesvědčení mi ale naboural jeden kamarád, když jsme šli na ryby tady v Hradci. Povídal, že by si rád někdy zachytal karásky, protože už je dlouho nikde nepotkal. V tu chvíli mi došlo, že po jedné a půl sezóně feederování jsem vlastně ani já žádného karase v okolí nechytil.

Takže říct, že je karas „na každém kroku“, už asi dávno neplatí. Na druhou stranu – párkrát jsem na něj v hradeckých vodách přece jen narazil, takže úplně vzácná záležitost to taky není. Karas je menší ryba, kterou si lze na první pohled splést s kapříkem, ale při bližším zkoumání se dá odlišit hned několika jasnými znaky.

Kde karasy hledat

Karasy potkávám na stojatých vodách. V malých rybníčcích, tůních a slepých ramenech. Společným jmenovatelem úspěných záběrů karasů je teplé počasí. Karasi mi berou zásadně, když je teplo anebo do vody svítí slunce. Karas je bojovník a má na svou velikost poměrně těžké tělo. Zejména s jemným náčiním a pokud se podaří zaseknout větší kousek, je to vždycky pěkný boj.

Nástraha, co zachutnala

Bude toho asi víc, podobně jako u dalších kaprovitých ryb, ale z mého portfolia nástrah karasům nejvíc chutnaly žížaly. Žížaly všech různých velikostí. Další v pořadí je tlačený rohlík.

Charakteristické znaky

• Zavalité vyšší šupinaté tělo, celkově však ryba menší velikosti
• Tmavá ocasní a hřbetní ploutev
• Menší ústa posazená rovně
• Narozdíl od kapra nemá karas žádné vousy u úst

Jak a kdy jsem karasa ulovil

Technika

• Feeder
  Spíše jemnější náčiní. Průběžná montáž, nástraha: žížala, rohlíková kulička

Období

Teplejší dny a měsíce roku

Největší úlovek

39 cm | neváženo | duben 2017 | 451 034