Zimní teorie vs. zimní praxe

Standard

Nevím jak ostatní, ale já teda musím říct, že už pociťuju pořádnej zimní rybářskej absťák. Nejsem zas až tak úplně skalní, že bych si bral v práci dovolenou, abych moh jít na ryby za světla. Když venku věje sníh nebo je hrubě pod nulou taky se mi k vodě moc nechce. Ale poslední dobou, nějak podezřele často vykukuje sluníčko a venku jsou slyšet ptáci a voní to jak na jaře. No úplně si to o tu rybačku říká.

Za poslední dva tejdny vcelku jarního počasí mi na ryby vyšel čas dvakrát. Samozřejmě zimní vycházka chce náležitou přípravu. Zvláště pak já, začátečník, kterej doposud rybařil od  března října jsem to nemoh podcenit. No a taky co jinýho přes zimu dělat, když už teda nejde jít ven k vodě, než pročítat rady zkušenejch a čerpat inspiraci do nové sezóny v literatuře a na internetu.

No takže jsem se samozřejmě dověděl jak jsou pro zimní rybolov ohromně účinný pikantní chutě česneku, chilli, maggi, soli atd. Jak je naprosto nezbytný solit šrot a barvit ho do tmava popelem a já nevím čim. Jak si prostě bez pořádnýho vostrýho dipu v chuti nejlépe „patentka“ nebo „mrtvola“ (kterej stojí asi tři stovky) u vody ani neškrtneš, no a tak dále.

Vybaven červy obarvenými na červeno, rohlíkovejma kuličkama marinovanejma v maggi a vykoupanejma v chilli-česnekový lázni jsem vyrazil podvakrát k vodě na zimní výpravy provětrat svůj novej dárek od ježíška – Axiom 2’40 Picker, na kterým – jak jsem se opět dověděl z povídání zkušených – se i ta sebemenší ryba třepotá a bojuje jak obří sumec 🙂

Z teoretického pohledu chybu nenajdeš. „Musí aspoň něco brát. Malý, větší to je fuk, jen ať se něco děje“, říkal jsem si a vybral, podle rad a videí z netu, malou říčku se zákrutama a padlejma stromama. A výsledek? NIC! Ani potah silonu. Na druhou vycházku znovu podle rady internetových zkušených místo na řece poblíž vtoku vyčištěné vody z tovární čističky, kde by údajně měla teplejší voda ryby lákat. A výsledek? NIC! Ani potah silonu. Místní ryby zřejmě rady zkušenejch neznaj? Anebo „zkušení“ mají zkušenosti jen s řekou co jim teče za barákem a u nás prostě asi jejich moudra neplatěj. Jinak to nevidim.

Takže jsem se v sobotu ráno vypravil na tři hodinky k vodě s jednim vyštípaným tlačeným rohlíkem a troškou vosolenýho šrotu, co jsem používal normálně v létě. A šel jsem nad Mlejnek na Orlici, kam jsem chodil minulej rok v létě. Žádný vymejšlení fleků podle mapy a zkoumání, kde co bude ryby lákat nebo ne. Žádní nakládaní červi – normální mražený od podzimu, co mi zbyli. Žádný chilli-česnekový orgie. Normálni suchý kuličky vyštípaný kleštěma z pařenýho rohlíku. Lehoučkej proutek, slabej silon, method feederový krmítko a suchej rohlik. Prostě jsem zkusil ultrajednoduchou strategii – nic věděckýho.

Oproti očekávání se konalo příjemné překvapení v podobě dvou kapříků a hromady dalších promarněnejch záběrů. Ještě ty zimní záběry úplně neumím. Nevím přesně jak reagovat na to jemný popotahování silonu, jestli to je záběr nebo jen tráva nebo klacík plavenej proudem a uvízlej za silon. Musím si ten Picker ještě trošku osahat.

No zadařili se dva chlapáci, oba nad 40 cm délky a tím  malým proutkem to byl s nima fakt boj, to je pravda. I když teda energie měli asi jako já, když se ráno kulím z postele. Žádný škubání hlavou, žádný plácání ploutvema, jeden pokus o výpad po proudu a pak to vzdali – oba úplně shodně. Ten první „pankáč“ s naďobnutým čírem se mi trošku u břehu zamotal silonem do křoví, ale kousíček si povyjel a tak jsem si ho nakonec hezky přived až k podběráku.

Tím nejzajímavějším z celý mojí vcelku úspěšný zimní vycházky ale bylo to, a tím také nabízím vlastní hradeckou říční zkušenost, že samotnej rohlík je asi ta největší hitparáda, co se dá v zimě nabídnout. Také ku spokojenosti rybářovy peněženky 🙂