Co jsem se o karasovi dověděl

Karásky si pamatuju z mejch dětskejch rybářskejch začátků, kdy jsme je chodili na malej písník „Na bagru“ lovit s tátou a sousedem jako nástražní rybky na candáta. Odjakživa jsem bral karasa jako všudypřítomnou bílou, více méně plevelnou rybu. Až do chvíle, kdy jsem vyrazil na ryby tady v HK s kolegou, kterej mi povídá, že by tak rád vyrazil někdy na karásky, že už je dlouho nikde nepotkal. A v tu chvíli už jsem měl za sebou jeden a půl sezóny feederování a uvědomil jsem si, že jsem vlastně ještě žádného karáska tady neulovil. O karasovi se tedy už zřejmě nedá tvrdit, že by ho člověk potkal na každém kroku. Pravda, ale je, že několikrát už jsem na něj v okolí HK narazil a tak moc vzácná přiležitost ho ulovit, to zase není. Karas je vzrůstem menší ryba, která se letmo dá splést s malým kaprem, existuje však hned několik odlišovacích znaků.

Kde karasy hledat

Karasy potkávám na stojatých vodách. V malých rybníčcích, tůních a slepých ramenech. Společným jmenovatelem úspěných záběrů karasů je teplé počasí. Karasi mi berou zásadně, když je teplo anebo do vody svítí slunce. Karas je bojovník a má na svou velikost poměrně těžké tělo. Zejména s jemným  náčiním a pokud se podaří zaseknout větší kousek, je to vždycky pěknej boj.

Nástraha, co zachutnala

Bude toho asi víc, podobně jako u dalších kaprovitých ryb, ale z mého portfolia nástrah karasům nejvíc chutnaly žížaly. Žížaly všech různých velikostí. Druhej v pořadí je pařenej rohlík.

Charakteristické znaky

• Zavalité vyšší šupinaté tělo, celkově však ryba menší velikosti
• Tmavá ocasní a hřbetní ploutev
• Menší ústa posazená rovně
• Narozdíl od kapra nemá karas žádné vousy u úst

Jak a kdy jsem karasa ulovil

Technika

• Feeder
  Spíše jemnější náčiní. Průběžná montáž, nástraha: žížala, rohlíková kulička

Období

Teplejší dny a měsíce roku

Největší úlovek

39 cm | neváženo | duben 2017 | 451 034